Příběh Naruto část 7.

4. dubna 2009 v 11:24 | ANiNKA |  ♥PoVíDkY♥
Ježiš jáááá se tááák těšíím na neďéééééli!!
♥Béďa, Tomík, Verča a hlavně ♥JOCKER♥ <3
dneska je ale krááásne coo? xD Ale o to nejde xD

Napsala jsem new díleček.... x) Tak snad se bude líbit




V sobotu bylo krásně... Sakura slyšela kamarády venku ale musela ležet a dpočívat... Bylo jí strašně...horko... Nemohla se podívat z okna strašně jí štval pohled na její spolužáky pobíhající venku... Se zlostí zatáhla žaluzie a běžela po schodech dolů za mamkou...

"Mamíí! Prosím nemohla bych už ven? Vždyť mi nic není!"

"Ani náhodou zlato! Víš co říkala doktorka? Musíš odpočívat..!"

"Ale mami..."

"Ne Sakuro! Běž nahoru a lehni si!"

Sakura uraženě odkráčela... A zamkla se v pokoji...

"To neni fér!"
Povídala si sama pro sebe..

"*Počkat..!*"
"*Ale nee... To bys přece neudělala Sakuro..!*"
Říkala si v duchu...
"*Že ne?! Tak o co!*"
Ozvalo se její vnitřní já...
*"To víš že to udělám! Uteču!*"

Sakura se šibalsky usmála..
A utíkala ke skříni se převléct..
Potom se posadila se na postel a začala se soustředit na ruční znamení....
Vedle ní se objevilo její dvojče - vodní klon...
Lehl si do postele místo Sakury a ta si otevřela okno a vyskočila ven...

"Tak přecejenom ta Kakashiho technika nebyla k ničemu."
Uchychtla se a běžela za TenTen...

"Jé Sakuro ty už jsi zdravá?"
Podivila se TenTen

"Psst! Néé... Já jsem utekla.. Nešla by si ven?"

"Ty seš dobrá..."
Zasmála se...
"Mno jasně že půjdu.."

Hodila na sebe mikinu a vyrazily do parku...

"Sakuro představ si... Že k nám do třídy přišla jedna nová holka.. Já jsem tam sice nebyla když tam byla poprvé... Ale Sasuke na ní pořád kouká... Dej si na ní bacha... Nebo to ho ještě přebere..."

"Hmm ale kdyby jsi tam byla tak už dávno víš že je to jeho ségra"
Zasmála se Sakura

"Aha.."
Rozesmála se Ten..

"Tak co Neji?"
Chtěla Sakura naštvat Ten.. A s škodolibým úsměvem ji pozorovala...

"Mnooo.. víš.... Já s nim teď chodim..."
Přikrčila se Ten...

"Cože?! Jaktože jsi mi o tom neřekla?!"

"Mnoo... Chodíme spolu od včerejška... Byli sme spolu venku a ňák jsme si docela dobře rozuměli... On mi řekl abych mu dala číslo večer se mě zeptal jestli s ním nechci chodit... mnoo"

"A to jsi mi nemohla napsat? Musíš být ráda ne? Líbí se ti už dva roky..."

"Jo... to jo..."

Když dorazily do parku byl tam schodou náhod i Sasuke...

"Ahojky Sasíí!"

Sakura se mu vrhla kolem krku...

Sasuke jí taky obejmul a dal pusu na tvář...

"Ty už jsi zdravá?"

"Mno... Jsem... Ale mám být ještě doma... Utekla jsem.."

"Vážně?"
Zasmál se Sasuke..
"To se ti nepodobá.."

"Strašně mě deptalo jak jsem slyšela venku Naruta... Je dneska tak krásně.. Mno prostě doma bych to nepřežila..."

"Asi bych udělal to samý..."


Nakonec všichni tři zůstali v parku a povídali si...

"Ahojky!"

Ozvalo se za nima...

"Pane bože! Není to ta co myslím?!"
Špitla Sakura

"Jééé ahoj Ino to je překvapení!"

TenTen se rozesmála Sakuřině přetvářce...

"Ahoj Sasuke.. Dlouho jsem tě neviděla... Chyběl jsi mi..."
Vrhla se hned na něj Ino...


"Jo máš pravdu naposledy včera... Ale abych řekl pravdu... Nijak mě netrápí že se moc často nevidíme..."

Ino se urazila a sedla si k Sakuře...

"Jestli si myslíš, ty bilbordové obočí, že vyhraješ Sasukeho tak se pleteš!"
Šeptla Ino

"Vážně? Chudinka prasečí Ino! Ona neví že Sasuke má holku...!"

"Cože?"
Podivila se Ino...

"Jak to myslíš Sasuke?"
Ptala se rovnou Sasukeho...

"Jo... Sakura říká pravdu..."
Sasuke chytil Sakuru kolem pasu a přitáhl si jí k sobě...
"Už mám holku..."

Ino nevěřila svým očím...

"Fajn Sakuro! Možná si vyhrála.. Ale to se může změnit..!"
Naštvala se a odešla..

Všichni se začali smát.. Ale Sakuře najednou zazvonil mobil...

"Prosim?"

"Sakuro! Co to má znamenat?! Je tu všude plno vody, která vytejká z tvého vodního klona! Okamžitě se vrať domů!

"Jasně... Už jdu..."

"Promiňte ale už musím... Mamka zjistila že to byl klon..."
Obrátila se Sakura na Sasukeho s TenTen...

"Půjdeme s tebou a pokusíme se jí to vysvětlit!"
Navrhla TenTen..

"Jo jasně pomůžeme ti.."
Souhlasil Sasuke...

"Ne.. Jste hodný ale to nepomůže..."

"Co ty víš? Za zkoušku nic nedáš!"

"Dobře... Jenom doufám že to nebude ještě horší..."
Sohlasila nakonec Sakura


Když došli před Sakuřin barák

Sakura odemkla..

"Ahoj mami promiň já..."


"Ano?! Čekám vysvětlení!"


"Já už jsem skoro v pořádku ale..-"


"Sakura se jenom chtěla na chvíli proběhnout..."
Podpořila ji Ten...


"Ano a když to nešlo po dobrém tak prostě utekla..."
Přidal se i Sasu


"Mamí promiň fakt jsem jenom chvíli chtěla na vzduch a za kámošema..."

"Tak dobře... Ale až zase příště budeš chtít utíkat, informuj mě o tom prosím..."
Usmála se...

"Díky mami...!"
Sakura jí objala...

"Mohla bych teď prosím jenom vyprovodit Sasukeho a TenTen domů?"

"Dobře ale ať si brzo spátky ano?"

"Jasně!"

"Děkuju vám..."
Ozvala se Sakura hned co vyšli ze dveří...

"Co bych bez vás dělala? Měla bych zaracha minimálně na měsíc..."

"To je v pohodě Saku... "

"Jo... Rádi jsme to pro tebe udělali..."

"Jstě skvělý!"
Usmála se Sakura

Po chvilce dorazili k domu TenTen..

"Měj se... A ještě jednou díky.."

TenTen se jen usmála a zaběhla domů

Sakura šla ještě dál vyprovodit Sasukeho...

"Tak pa... Kdyžtak poď ještě na ICQ ju?"

Z domu vyběhla Mirian...

"Ahojky Sasuke , Sakuroo!"
Mávala

"Bráško pojď už máme večeři..."

"Dobře... Taky už musím jít pa"

Sasuke Sakuru políbil a odběhl domů...

Když se Sakura vracela byla už docela tma...

"Ty máš vždycky takový štěstí!"
Ozval se hrubý hlas za ní..

"Jak dlouho mě ještě hodláš pronásledovat?! Seš jak moucha! opruzuješ a nejde se tě zbavit!
Kdyby aspoň na tebe existoval ňákej hubící sprej jako ten proti otravnýmu hmyzu!"

"Ale notak... Nešli tolik... Zas tak často tě nevídam

"Nééé... Naposledy včera co?"

"Sklidni se trochu..."
Chytl jí za ruku..

"Nech mě!"

V tu chvíli se zase objevilo to zářivé světlo..

Sakura opět uviděla dívku v masce

"Mirian..!"

Byla moc ráda když jí uviděla...
Jedině ona dokázala zahnat Zabuzu...

A taky se tak stalo Mirian byla opět v přesile a Zabuza zmizel...

"Děkuju ti je to už podruhé..."

"Už jsem ti jednou řekla.. Je to moje práce..."
Usmála se Mirian

"Co je to za čakru? Ty světla..."

"Ani nevím... Stalo se to už když jem byla malá. Když mě rodiče vyhnali... Pamatuju si jenom že jsem byla v lese.. Byla tam tma... Skoro nic jsem už nevnímala... Byla jsem skoro v bezvědomí..."

"Najednou tam přiběhl nějakej chlap... Držel v ruce nůž a blížil se ke mě... Myslela jsem si že ten den umřu ... zavřela jsem oči a plakala jsem..."

"Ale najednou jsem cítila obrovskou sílu.... Otevřela jsem oči a uviděla jsem to světlo, chránilo mě..."

"A pak jsem asi omdlela... Pamatuju si jen že když jsem se ráno vzbudila ležel tam ten chlap mrtvý...."



"Pááni.. to je úžasný..!"

"*Je to něco jako jako ten Gaarův písek... Taky ho chrání...*"



"To jo... Promiň ale už budu muset... Tak zatim.."


Než Sakura stačila něco říct Mirian už byla pryč...

Po chvilce doběhla Sakura domů...

"Ahoj mami už jsem tu!"

Ale nikdo se neozval...

"Mami?"
Zeptala se Sakura ještě jednou, v tom uslyšela ránu...

Staršně se bála... Po trváři jí skápla slza...

Když doběhla do kuchyně strašně se lekla a rozplakala....

Na zemi leželi rozbité talíře s jídlem....

A vedle nich v krvi postava...

"MAMi!!!!"




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 aja aja | Web | 4. dubna 2009 v 12:14 | Reagovat

No to je prostě síla!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Ino Sasíka prostě nedostane xd,nwm co bych dělala,kdybych viděla svoji mámu mrtvou,no....chudák Saky......rychle pokráčko!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

2 lívia lívia | Web | 4. dubna 2009 v 13:16 | Reagovat

A sakra by ma zaujimalo kdo to spravil

3 Ket Ket | Web | 8. dubna 2009 v 19:25 | Reagovat

Ahojky máš suproví povídky... šíleně sem se do nich začetla... pár jich tak na mím blogu je tak si je dyštak přečti a řekni svůj komentík ;) mimo to fakt hezký a těším se na další pokráčo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama